Island – odloučená země, spojená ekonomika

Dnes už si jen těžko představit, že by islandská ekonomika stála na jiných složkách než na turismu, energetice a výlovu ryb, ke kterému používá mnohých inovací a dováží je do celého světa. Další, již méně známou, komoditou Islandu se nečekaně stalo pěstování banánů ve sklenících. Země přesto neustále válčí s dovozem potravin a jiných potřebných věcí, v tomto ohledu je ostrov naprosto nesoběstačný. Bez vnějšího dovozu by se tamější život zcela jistě zastavil. Češi přestěhovaní do Reykjaviku se svěřují s usměvnými zkušenostmi, kdy nadšeně očekávali, až přijede zásilka českých výrobků (především potravin, protože islandská strava se od české diametrálně liší).

Ekonomická krize
Jako mnohé jiné země i Island byl v roce 2009 postižen ekonomickou krizí. Během devadesátých let proběhla liberalizace ekonomiky, došlo k odstátnění bank a penzijních fondů – každý občan si  povinně spoří na důchod na osobní účet. Po této reformě byla větší možnost k investování do zahraničí. Časem pro Island pracovalo v zahraničí více lidí, než kolik jich zde žilo. Finance spravované bankami tvořily několikanásobek ročního HDP. Banky se ovšem svými investicemi v zahraničí nenávratně zadlužily, což mělo za následek jejich kolaps – následný pád islandské koruny a žádost o pomoc Mezinárodního měnového fondu.
 
Vláda v reakci na vzniklou krizi provedla opatření v podobě omezení pohybu kapitálu, tato opatření byla teprve minulý rok zrušena – islandská ekonomika opět nabyla dostatečné úrovně a stability.

Trend islandských banánů
Již v roce 1941 se zde začaly pěstovat první banány. Pěstování mělo pevný řád. Stačilo vystavit několik skleníků poblíž termálních pramenů a vulkánů – takové umístění zajišťovalo dostatečný přísun tepla pro růst banánů. Jedinou a osudnou nevýhodou se stala doba potřebná pro dozrávání. V běžném subtropickém prostředí banán dozraje za několik měsíců, na Islandu zraje okolo dvou let. Produkce islandských banánů není velká, ale výhodou je, že nemůže být narušena vnějšími vlivy jako na jiných světových plantážích. Časem tedy může zaujmout pozici světového dodavatele této plodiny.

 
A přestože se nejedná o světovou velmoc, na poli mezinárodního trhnu má dnes Island své místo. Vzhledem k tomu, jak využívá přírodních zdrojů a jakým způsobem se vyrovnal s krizí, je vhodným příkladem pro ostatní země.